Co si má člověk počít, když je pozván na schůzku hned s několika giganty Formule 1 najednou…? Musí hledat společné jmenovatele. A ty jsem našel v ohledu na Emersona Fittipaldiho a Hanse-Joachima Stucka ve třech z paměti vybraných fotografiích z Velkých cen 70. let. V těchto závodech se k sobě zvláště (někdy až nepříjemně) “přiblížili”. Mým plánem tedy bylo, předložit jim tyto momentky a zeptat se o téměř 5 dekád později na jejich vzpomínky. Stuck ovšem musel naše sezení v restauraci „American Diner 60s“ nad muzeem „Oldtimer-Youngtimer-Sport-Movie Cars“ v tyrolském Ötztalu příliš brzy opustit – tak mohu nabídnou “jen” spontánní poznámky velkého Emersona….
30. květen 1976, Grand Prix Monaka
(Fittipaldi dojel na Copersucaru-Ford FD04 šestý / Stuck na Marchi-Ford 761 čtvrtý)
„Mezi Zolderem a Monakem jsme absolvovali první velký evropský test. Konstruktér Divila připravil nový přední závěs a byl to skutečně pokrok. Z toho monackého víkendu si pamatuji na těžkou kvalifikaci,“ vzpomíná Fittipaldi. „Tehdy nechali v Monaku startovat jen 20 aut a my jsme celý trénink byli mezi těmi, kteří „měli na mále“. Teprve na konec session mi vyšel čas, kterým jsem se katapultoval kupředu na 7. místo gridu. Závod byl podobně tvrdý. Vyrazil jsem dobře a postoupil jsem na 6. místo před Stucka. Až do 36 kola jsem ho měl za zády!“ Fittiho dobré startovní místo asi zcela neodpovídalo potenciálu vozu v závodě. Stuckovi se nakonec neubránil a později podlehl i v obranných bitvách Laffitovi a Massovi. Na cenný bodík pro Copersucar jeho výkon ale přeci stačil.
5. březen 1977, Grand Prix Jižní Afriky v Kyalami
(Fittipaldi dojel na Copersucaru-Ford FD04 desátý / Stuck na Marchi-Ford 761B odstoupil pro poruchu motoru)
„Ten obrázek musel být pořízen krátce před Pryceho tragickou nehodou, protože za mnou a Stuckem ještě jedou Laffite s Brambillou,“ rozeznává scénu Fittipaldi. „Hans se mne držel snad celé dvě třetiny závodu, než odpadl. Ta scéna s maršálkem nás pořádně vyděsila. Pamatuji, že jsem uprostřed rovinky najednou viděl dva chlápky, kteří tak nějak podivně přikrčeni běželi přes trať. Šlo jen o setinky a centimetry. Zdálo se mi, že to byli černoši… Jen těsně jsme je minuli. Až později jsme se dozvěděli, že za námi jedoucí Tom Pryce jednoho z nich trefil…“ Walešana Toma Pryce při tom usmrtil hasící přístroj, který nešťastný maršálek vláčel. Ani mladý Frederick van Vuuren srážku nepřežil.
8. říjen 1978, Grand Prix Kanady v Montrealu
(Fittipaldi na Copersucaru-Ford F5A a Stuck na Shadowu-Ford DN9 oba odstoupili po vzájemné nehodě) „Fuck“ uklouzlo jinak velmi bohabojnému a slušnému Brazilci při pohledu na tuto scénu z prvního kola v Montrealu. „Koncem sezony 1978 se nám opravdu dost dařilo. V Zandvoortu jsem dojel 5., v Monze 8. a ve Watkins Glenu znovu pro body jako 5. V kvalifikaci do posledního závodu sezony v Kanadě jsme se dokonce postavili na 6. startovní místo! Náš nejlepší sobotní výsledek sezony… Opravdu jsem počítal s tím, že tam v neděli pojedu o vítězství, nebo že přinejmenším zopakujeme Brazílii, kde jsem začátkem roku dojel druhý. Pak ale přišla tato první zatáčka po startu, Hans asi brzdil příliš pozdě a vrazil zezadu do mě. Ulomený závěs, konec…“ Dnes se tomu Emerson již dokáže smát. Doplatil na to, že i Stuck toho dne startoval tak daleko vepředu, jako roku 1978 jinak nikdy…
Text a foto: Roman Klemm
